Svatý Otec – František

Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner

Kladenský vikariát

Doporučujeme

DONÁTOR – podpora nejen kněží v arcidiecézi

MISÁL

LITURGIE

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

--- Z ROZDĚLOVA DO CÁCH --- znovu objevit Krista, ale také sám sebe

Komorní delegace rozdělovských poutníků, kterou doprovázel rektor klášterního kostela karmelitánů v Slaném P. Jaroslav Suroviak OCD, připutovala do Cách u příležitosti slavné události, kdy jsou veřejně ukazovány památné svátostiny, které jsou vyjmuty ze starobylé ostatkové skříně (Der Marienschrein). Udává se, že tuto tradici založil Karel IV. v roce 1349. Od té doby přicházeli poutnici do Cách z celé Evropy, tedy i z Čech, a to v intervalu každých sedmi let; výjimkou byla doba válečná; odklad způsobila i epidemie covidu. Letošní putování má motto --- Znovuobjevit Krista a víru, ale také najít sám sebe.

Rozdělovské a slánské poutníky, ke kterým se přidalo i několik Moravanů, přivítal před cášským dómem probošt kostela Rolf-Peter Cremer (letos také wallfahrtsleiter, tedy vedoucí všech poutníků) a Dr. Brigitta Falk, ředitelka Klenotnice katedrály v Cáchách, kterým předali poutníci dary (šatečky pro sochu Panny Marie a obraz sv. Václava od zesnulého rozdělovského malíře a farníka Zdirada Čecha), oba artefakty se staly záhy součástí sbírkového fondu klenotnice v Cáchách.

Poutníci vděčně vzpomněli památku Věry Blažkové (†2018), zakladatelky Kulturního spolku Cáchy–Praha. A právě její manžel prof. Vladimír Blažek zorganizoval pro rozdělovské poutníky toto letošní vzácné přijetí a ve spolupráci s Helenou Raifovou pomohl připravit i bohatý program.

Cestou zpět se uskutečnila ještě návštěva Schoenstattu, neboť někteří rozdělovští farníci (a také poutníci) se zapojili do projektu putovních svatyněk, kterou iniciovalo mezinárodní Schönstattské hnutí.

Pro úplnost, a také s ohledem na obrazovou reportáž, uveďme, že jsme navštívili, mimo jiné, i bývalý klášterní kostel sv. Kornelia v nedalekém Kornelimünsteru, který se ten den připravoval na nedělní premiéru po dlouhé obnově po záplavách (14. 7. 2021), probíhaly zde poslední úklidové práce. Poté "vystoupali" na trojmezí – Německo, Holandsko, Belgie – na kopci Vaalserberg (ostatně také nejvyšší bod Holandska 322,5 m n. m. – srv. Kladno 384 m n. m. ).

Při putování městem Karla Velikého zaujala – kromě řady starobylých památek a radnice – významná stavba architekta Rudolfa Schwarze – kostel Božího těla (Fronleichnamskirche) – psal o ní Romano Guardini, dále moderní interiér chrámu sv. Foillana, a to z doby, kdy probíhal Druhý vatikánský koncil (vitráže navrhl Wilhelm Buschulte); rozhodně oslovila u příležitosti letošního putování "fialová" performance na hlavním oltáři kostela sv. Mikuláše od Uwe Apolda.

Všichni jsme obdivovali zpěv chrámového sboru (Mädchenchor am Aachener Dom pod vedením Marco Fühnera) – v jeho podání i hymnu letošního putování – a v neděli v podání žalmistky.

Dómská klenotnice vedle zlatnických artefaktů aktuálně druhý den vystavila rozlomený zámek z ostatkové skříně… zážitků bylo prostě hodně.

V paměti si rozhodně poneseme nezapomenutelné sobotní večerní setkání na terase profesora Vladimíra Blažka, který se na příjezd českých krajanů tolik těšil. O mnohém jsme ten večer mluvili. Žijme v naději a buďme trpěliví, takto jsme se nějak srdečně rozloučili.

V neděli jsme se pak stali, tak jako celá řada generací poutníků před námi, účastníky slavnostního vystavení památných svátostin pod starobylou kopulí cášského dómu – hlavní cíl našeho putování se tak naplnil.

Díky všem, kdo putování připravili – prof. Vladimír Blažek, Helena Raifová, Zdeněk Štěpánek. Snímky pořídil Vladimír Přibyl.