O farnosti
--- FRANTIŠKÁNSKÝ KLÁŠTER V HÁJKU---
Aktualizováno Sobota, 06 Červenec 2024 20:01 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Pátek, 17 Únor 2023 00:00
Legenda hovoří o tom, že tam, kde se dnes nachází Hájek, nebyl kdysi žádný lesík, rostl zde pouze jeden dub a třešeň; v roce 1663 prý ještě ukazovali jejich pařezy po stranách kaple. Vypráví se, že ženci z okolních polí, kteří se zde ukrývali před sluncem, slyšeli tu zpívat slavíka. I majitel panství Florián Jetřich Žďárský si tento kout oblíbil a v roce 1589 místo obehnal příkopem a plochu osázel stromy. Háj se stal útočištěm ptactva z široka daleka a to ničilo úrodu, teprve údajně na prosby pana Floriána k Bohu jej pobila a zaplašila letní bouře. Krátce po bitvě na Bílé hoře, snad v roce 1622, se rozhodl Florián Jetřich Žďárský († 1653) a jeho manželka Alžběta Korona z Martinic vykonat pouť do Loreta se slibem, že pokud se šťastně vrátí do nerozchváceného panství a narodí se jim syn, vystaví loretánskou kapli. Jejich touha se naplnila, v roce 1623 povila Alžběta Korona syna Františka Eusebia, a tak v Hájku položili za účasti pražského arcibiskupa Harracha 12. června 1623 základní kámen k Svaté chýši.
V církevní tradici je považována za naši nejstarší „kanonickou“ Santa casu. Arcibiskup Harrach 2. července 1625 loretu vysvětil ke cti Nejsvětější Trojice a blahoslavené Panny Marie Loretánské. Dokončení kláštera se však zakladatel František Eusebius Žďárský nedočkal, zemřel 7. dubna 1670.
Rozdělovská farnost v této souvislosti vzpomíná na období kolem roku 2000, kdy poutě v Hájku teprve znovu ožívaly; tehdy je ve spolupráci s františkány od Panny Marie Sněžné organizoval P. Jaroslav Ptáček († 2016) z Unhoště a P. Bořivoj Bělík († 2012) z Kladna-Rozdělova.
V té době byla v klášteře prezentována publikace Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století (Karel Beránek, František Alkantara Houška ofm, Miloš Sládek a Zdirad J. K. Čech), některá hájecká poutní kázání vycházejí i tiskem (Jaroslav Ptáček O. Cr., Benedikt Holota ofm). Rovněž se zachovala řada fotografií. Velký kus práce za sebou zanechal tehdejší správce Hájku Jiří Lang († 2016) s manželkou Alenou. Františkánský klášter v Hájku má v rozdělovské farnosti mnoho příznivců, jedním z nich byl i nedávno zesnulý grafik Zdirad J. K. Čech (†2022), který s menšími bratry soustavně spolupracoval na vydávaní časopisu Poutník.
Opravy kláštera jsou však postupně rozsáhlejší a také nastupuje nová generace poutníků i řeholníků. Františkáni mají více sil a chuti do rozvoje kláštera a organizace poutí, aktivní jsou spolky Poutní cesta Hájek, Přátelé svatého Františka. To vše pozitivně působí na rozkvět kláštera, mariánské zahrady, která schraňuje poutní sochu Panny Marie Hájecké.
V současnosti se stává Hájek často cílem poutníků právě z rozdělovské farnosti – pravidelně k Panně Marii Hájecké putují senioři (organizuje Zdeněk Štěpánek, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ). Při pořádání poutí pomáhají z rozdělovské farnosti Hynek a Hanka Vinklárkovi, kteří patří do Sekulárního františkánského řádu (místní společenství Praha - Krč, na Habrovce).
- Josef Mottl, První loretta v Čechách, Blahověst II/1856, s. 195–202 (první historická stať o hájecké loretě, napsal kladenský farář a historik Josef Mottl, rodák z nedalekého Svárova, soustavně se zabýval historií kláštera v Hájku)
- Antonín Podlaha, Poutní místo Hájek, 1913
- Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století (Unhošť, 2000)
- Jako jabloň mezi lesními stromy --- u příležitosti 350. výročí založení kláštera (Slaný, 2009)
- Slánské rozhovory Loretánská zastavení --- (Slaný, 2020)
