--- Pozapomenutá svatováclavská památka --- kostel v Dřetovicích

Aktualizováno Úterý, 17 Leden 2023 10:11 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Neděle, 15 Leden 2023 17:29

Cestou autem z Prahy do Slaného, pár kilometrů za sjezdem do Kladna, nás upoutá dominantní silueta věže kostela, který se tyčí na vrchu nad starobylým Pilským mlýnem. Málokdo ví, že jde o pozůstatek zaniklé vsi Kralovice s tvrzí a také, že se dnes jedná o kostel rozdělovské farnosti.

O jeho záchranu rozdělovská farnost usiluje po řadu let; první kroky v tomto směru učinil v roce 1994 P. Bořivoj Bělík (†2012), v posledních letech zde proběhla náročná obnova krovu a položení nové krytiny (2019). Následovala oprava střechy věže neustále ohrožované silným větrem a soklových omítek (2022).

Kostel zatím „ožívá“ jen svátečně, rádi bychom v letošním roce, kdy oslavujeme 1050 let od založení pražského biskupství, si jeho význam připomněli. Vždyť se jedná o svatováclavskou památku, která pod omítkou ukrývá raně středověké zdivo lodi; to pochází z rozmezí konce 11. a první poloviny 12. století. Dřetovický kostel náleží do skupiny starodávných kostelů na pomezí pražského a slánského kraje, do které patří třeba sv. Jakub v nedalekých Želenicích nebo sv. Štěpán v Pcherách.

Na pohnutou historii Kralovic upomínají i dochované náhrobníky a epitaf rodu Pětipeských – ten se v období stavovského povstání zapletl do tehdejšího dění ve spojení s pražskými stavy, po bitvě na Bílé hoře byl potrestán a mizí z dějin našeho kraje.

V době baroku patřily Dřetovice k buštěhradskému panství a kostel sv. Václava se stal na dlouhou dobu filiálním lidické farnosti. V roce 1784 zde sice na čas ustanovili lokálii, ale po několika letech jej znovu administrovali z Lidic. Teprve v roce 1858 byla v Dřetovicích zřízena nová farnost, přičemž patronátní právo stejně jako v Buštěhradě, Kolči nebo v Lidicích měl panovník císař František Josef I.

Farní obvod zahrnoval obce Dřetovice (počet farníků r. 1890 – 914 / r. 1930 – 542), Zájezd (1890 – 266 / 1930 – 110), Libochovičky (1890 – 178 / 1930 – 80), Bůhzdař a Bouchalka (1890 – 82 / 1930 – 66). Poslední dřetovický farář – rodák z Litomyšle – Karel Havran (* 1875, † 1938) je pochován mezi svými farníky na zdejším svatém poli. Po jeho odchodu na věčnost farnost administroval Josef Vosátka z Kovár, nato kněží z Buštěhradu a po smrti Aloise Bětíka († 1986) z Rozdělova. V roce 2009 byla farnost sloučena s farností v Kladně-Rozdělově, kostel se tak stal zase filiálním; současným farářem je P. Jaroslav Kučera. Mše svaté zde probíhají několikrát za rok, věřící z této části farnosti se pravidelně setkávají při nedělní mši svaté v Buštěhradě. Jste srdečně zváni.

Umělecké zařízení kostela nebylo jednotné, mnohé získala farnost z klášterních chrámů zrušených po roce 1780. Po likvidaci konventu pražských paulánů byl například do Dřetovic přenesen oltář sv. Františka Saleského, jenž předtím zdobil chrám sv. Salvátora na Starém Městě pražském. Po roce 1990 se kostel stal terčem útoku zlodějů, některé památky byly odcizeny, ale to podstatné, včetně obrazu sv. Františka Saleského (na obrázku), se podařilo uložit na bezpečném místě a restaurovat.

Po dokončení opravy kostela jsme se v Dřetovicích na podzim loňského roku sešli s architektkou Evou Volfovou a provedli základní průzkum starobylé památky, zaujal krov a klenba nad kněžištěm; heraldiku na náhrobcích --- dva jsou "ukryté" pod oltáři --- a epitafu jsme konzultovali s Pavlem Zděnovcem; náš „dvorní“ heraldik J. K. Zdirad Čech již nebyl mezi námi, škoda. Pořídili jsme řadu fotografií, načrtli orientační plánek kostela – to vše pro informační skládačku, která místním a dalším zájemcům ve stručnosti připomene neznámou historii památky. A mimo jiné jsme zachytili i zvuk zvonu Maria, který jediný nebyl zrekvírován --- zvukový pozdrav minulých generací.