Svatý Otec – LEV XIV.

Arcibiskup pražský

Mons. Stanislav Přibyl

Kladenský vikariát

Doporučujeme

MISÁL

LITURGIE

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Kvítky sv. Františka v našem kraji (9.) – Štěpán Joneta a Alexius Orent, mučedníci blíženecké lásky

 

V letošním roce slaví náboženský i kulturní svět 800 let od přechodu sv. Františka z Assisi na věčnost. A to je pro nás příležitost podívat se po okolí a upozornit na osoby, události, památky, které se sv. Františkem a jeho následovníky souvisejí.

Tyto serafínské květiny se rozvily již dávno, a to v roce 1680, kdy lid našich krajů nemilosrdně „kosila“ morová epidemie, která právě v letních měsících vrcholila. Její nástup v Slaném je zachycen v kronice tamních piaristů, a to v souvislosti s návštěvou zakladatele koleje Bernarda Ignáce z Martinic, jenž tam 5. června o svátcích svatodušních konal duchovní cvičení.

Ale ihned poté se vrátil do Smečna, jelikož seznal, že se v městě již objevily případy úmrtí morem. Epidemie se pak kvapem šířila, 19. června piaristé školu uzavřeli. Počet zemřelých v Slaném rychle vystoupal až na hrozivé číslo 400, tehdy to byla více než třetina obyvatel města. Kronika piaristů pokračuje … a také skonalo velmi mnoho našich žáků, především ze třídy čtení (tzv. legenda – nejnižší školní třída, z 38 žáků jich umřelo 15, a to většinou ze

Slaného), následoval je nakonec i jejich učitel a posluchač teologie Silvestr od sv. Antonína (řádové jméno), jenž byl rovněž započten mezi ostatní zesnulé z tohoto domu. Lásku při udělování svátostí jemu, stejně jako ostatním nakaženým, prokazoval P. Matthias ā S. Francisco, který se k této posvátné službě sám nabídl.

Morová epidemie postihla i slánský klášter, jak o tom vypovídá nejen klášterní kronika, ale i nedávno nalezený památný text ze skříňového nekrologia řeholníkůMáme tak před sebou svědectví příkladů mučedníků blíženecké lásky dvou slánských františkánů, kteří se rozhodli po smrti slánského děkana Jiřího Bláhy († 18. 8. 1680, náhrobní deska v kostele sv. Gotharda) navštěvovat nemocné a umírající.

Prvním z nich byl Štěpán Joneta, o jehož oběti píše slánské nekrologium: … Roku 1680, když milostivý Bůh seslal na toto slavné Království české mor, bylo nakaženo také město Slaný. Poté, co vysoce důstojný pán, P. Jiří Bláha, zdejší děkan, muž nanejvýš příkladný a v každém druhu ctností vynikající horlivec, neúnavně položil svou duši za své nákazou zasažené ovce, a když zemřel, dobrovolně se v lásce k bližním nabídl františkán ze slánského kláštera Štěpán Joneta, tamní zpovědník, cirkátor a sběratel almužen. Ten při svědomitém udělování svátostí umírajících byl po jedenácti dnech sám morem nakažen. Zaopatřen svátostí nemocných od slánského piaristy P. Matthiase ā S. Francisco, zpovědníka v tamní koleji a také svého pomocníka při službě postiženým, 30. srpna o půlnoci zemřel. Bylo mu 48 let a 24 roků byl františkánským řeholníkem.

Po jeho odchodu na věčnost nastoupil na jeho místo Alexius Orent. Ve skříňovém nekrologiu se k jeho mučednické smrti uvádí: … Když se nákaza rozmáhala a chyběli duchovní, kteří by mohli být umírajícím oporou a útěchou, byl z titulu spásné poslušnosti určen velebný otec Alexius Orent, dřívější zpovědník, Slezan. Poté, co po několik dní s veškerou horlivostí udílel nakaženým svátost posledního pomazání, byl sám také zachvácen. Když, doprovázen svým druhem, přijal svátost nemocných, dne 27. září zemřel a byl pohřben na hřbitově spolu s třemi dalšími. Dožil se 43 roků, v řádu strávil 21 let.

Morové epidemii podlehli další řeholníci jak z kláštera v Slaném, tak z nedalekého Hájku, kde však byla situace odlišná od Slaného – lidnatého městského prostředí. O působení hájeckých františkánů v okolí, třeba i na Kladensku, pamětnice mlčí. Máme po ruce pouze základní fakta a data jejich odchodu na věčnost (mor tehdy sklátil i dlouholetého syndika kláštera a primase unhošťského Františka Škotského, † 8. 9. 1680, pochován v ambitu konventu).

Jména obou zmíněných slánských františkánů „žila“ v paměti řádu a jsou zaznamenána Severinem Vrbčanským v rozsáhlém a základním díle o dějinách České františkánské provincie Nucleus minoriticus (1746).

Skříňové nekrologium ze slánského františkánského kláštera (1660), stav po obnově

Seznam františkánů ze Slaného a Hájku, kteří podlehli morové epidemii v roce 1680

(v době morové epidemie se nepohřbívalo do řádových hrobek klášterů)

[1.] P. Anselm Heiss, Slaný († 13. 6. 1680), rodák z Mikulova, zpovědník a kazatel, pohřben v zahradě konventu

[2.] fr. Venantius Baran, Hájek († 24. 6. 1680), klerik, v ambitu kláštera

[3.] fr. Carolus Scholtz, Slaný († 3. 7. 1680), klerik, Slezan z Nisy, hřbitov

[4.] fr. Accursius Berthold, Hájek († 6. 7. 1680), v ambitu kláštera

[5.] fr. Consalvus Schuster, Hájek († 9. 7. 1680), zahradník, v ambitu kláštera

[6.] P. Joannes Varinus, Hájek († 9. 7. 1680), významný kazatel, v ambitu kláštera

[7.] P. Juvenalis Praetorius, Hájek († 13. 7. 1680), v ambitu kláštera

[8.] fr. Timotheus Heintze, Slaný († 15. 7. 1680), Slezan z Nisy, † ve věku 26 let, v řádu 7 let, hřbitov

[9.] P. Carolus Brünner, Hájek († 8. 8. 1680), kazatel, v ambitu kláštera

[10.] P. Stephanus Joneta, Slaný († 30. 8. 1680) zpovědník, cirkátor, † ve věku 48 let, v řeholi 24 let, mučedník blíženecké lásky (martyr caritatis), hřbitov

[11.] P. Ildephons Krüppner, Slaný ( † 4. 9. 1680), penitenciář v konventu, sakristán loretánské kaple, † ve věku 32 let, v řeholi 12 let, hřbitov

[12.] P. Alexius Orent, Slaný († 27. 9. 1680), Slezan, zpovědník a kazatel, † ve věku 43 let, v řádu 21 let, mučedník blíženecké lásky (martyr caritatis), hřbitov

[13.] P. David Neugebauer, Slaný († 16. 10. 1680), Slezan z Kladska, zpovědník a kazatel, † ve věku 41 let, v řádu 23 let, hřbitov

 

Ke chvále Ježíše Krista a chudičkého Františka. Amen

---  KVÍTKY SVATÉHO FRANTIŠKA V NAŠEM KRAJI ---

(1.) Hyacint Holický, poslední slánský kvardián – zde

(2.) Jáchym Procházka, misionář v Argentině – zde

(3.) Alkantara Houška, vicepostulátor bl. 14. mučedníků – zde

(4.) Benedikt Holota, exercitátor, spisovatel a malíř  – zde

(5.) Imaculata Sůvová, školská sestra v Budeničkách  – zde

(6.) Tomáš Frýb, kazatel v Hájku, Slaném a na Skalce  – zde

(7.) Kamila Göblová, poslední místní představená školských sester v Budeničkách – zde

(8.) Gilbert Procházka – zapomenutý obnovitel dvou klášterů– zde

(9.) Štěpán Joneta a Alexius Orent – mučedníci blíženecké lásky– zde