Svatý Otec – František

Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner

Doporučujeme

 

MISÁL

LITURGIE

Ex libris Jan Lebeda

Ex libris Jan Lebeda

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Kostel sv. Václava - Kladno Rozdělov

Ideální návrh architekta Františka Havleny podoby rozdělovského kostela (1927).

ROZDĚLOV založili břevnovští a broumovští benediktini za opata Štěpána Rautenstraucha O.S.B. (1773–1785), a to jako součást kladenského panství. Ještě nedávno jsme mohli v rozdělovském lese vidět mezníky s písmeny B a S, které vymezovaly hranici smečenského a kladenského panství. Nová ves byla osídlena příchozími z jiných benediktinských míst, zejména z Policka a Broumovska. Z konce 18. století pochází i půdorys rozdělovské návsi, kde vyrostla řada stavení a o něco později také nevelká kaple sv. Mikuláše. V roce 1921 měl Rozdělov kolem 4000 obyvatel a k římskokatolické církvi se hlásila zhruba polovina z nich; mše se konaly v kapli místní školy z roku 1908. Společenské poměry po roce 1918 ukončily tamní bohoslužby – v roce 1924 obec kapli zrušila.

Stavba kostela (1925–1927)

Zdejší věřící se však nedali odradit, obratem založili Spolek pro vystavění katolického kostela v Rozdělově u Kladna, kterému předsedal Jan Nosek († 1929). Spolek nalezl velkou podporu u tehdejšího arcibiskupa Františka Kordače (* 1852, † 1934), který poskytl finanční prostředky na stavbu. Dne 27. září 1925 byl zvláště zásluhou rozdělovského katechety P. Jaroslava Kopřivy (* 1895, † 1954) položen základní kámen. Architektem chrámu byl arcibiskupský stavební rada František Havlena z Prahy-Vinohrad, rovněž autor projektu Arcibiskupského semináře v Praze-Dejvicích; záměrem Kordače bylo, aby obě stavby probíhaly současně. Architekt uvažoval i o okolní zástavbě. Na kresbě, která měla sloužit k propagaci stavby, navrhl, aby kostel na každé straně křižovatky doplňovaly vícepatrové bytové domy. Celku měl vévodit právě chrám s výraznou červenobílou barevností. Ta byla při realizaci utlumena, místo bílé byla použita okrová. Můžeme jen litovat, že se nepodařilo areál doplnit o působivou parkovou úpravu.

Prvotní záměr architekta se během stavby kvůli různým okolnostem měnil, a to zejména z důvodu tenčících se finančních možností arcibiskupské pokladny. To nutilo „slevovat“, ukrajovat z plánů nejen v kvalitě (záměny umělců, náhrada přírodního kamene umělým, otázka nových varhan), ale i v kvantitě (nerealizovaná sochařská výzdoba, oltářní provizoria, neprovedené rozvinutí architektury do prostoru, zmíněný chybějící parčík). Na druhé straně, když procházíme složku přípisů, objednávek, ofěr, které Havlena projednával s Kordačem, když sledujeme rychlé tempo prací, a to především v posledních fázích, zaslouží si naši předchůdci obdiv a vděčnost za to, že kostel v Rozdělově přes všechnu nepřízeň doby vybudovali. Stavbu vedl kladenský stavitel Josef Picek.

Interiéru dominuje hlavní oltář. Ani ten však neodpovídá původní představě Františka Havleny. Oproti návrhu  máme před sebou rámovou konstrukci, do které byl vsazen hluboký dřevěný reliéf s výjevem Zavraždění sv. Václava od Ferdinanda Stuflessera (* 1855, † 1926) z řezbářské dílny v St. Ulrich in Gröden v jižním Tyrolsku (dnes v Ortisei, oblast Trident – Horní Adiže, Itálie). Havlena ostatně také načrtl jinou formu bočních oltářů, ty stávající získali farníci od piaristů z Prahy ze zrušené koleje.

Dnes však návštěvníka kostela zaujme hlavně jedinečný barevný dekor interiéru, jehož návrh rovněž pochází z pera Františka Havleny. Malířské práce zajistila firma Jaro Hlaváčka, který si patrně přizval ke spolupráci architekta Majera. Když budeme dekoru věnovat více pozornosti, rozpoznáme na ploše stylizovaný benediktinský kříž, s nímž se v různých variantách setkáváme nejen na stropě lodi, ale i na modré „obloze“ kněžiště. Slohově lze charakterizovat rozvrh a pojetí výmalby jako art deco – vyvolává radost z barevnosti a obdiv k „ornamentální hravosti se slovanským přízvukem“.

Poděkováním arcibiskupu Františku Kordačovi, bez jehož pomoci by kostel nevznikl, je jeho reliéf na bronzové desce od sochaře Břetislava Bendy (* 1897, † 1983) v předsíni chrámu.

Ještě před kolaudací, kdy se v interiéru stále pracovalo, posvětil v neděli 14. srpna 1927 kanovník František Hrubík nové zvony. A pak nastala pro rozdělovské farníky vytoužená chvíle – benedikce kostela. V neděli 25. září v 8 hodin vyšel za deště z Kladna velký počet věřících a do Rozdělova přicházeli i další z okolí; v 9 hodin přijel arcibiskup František Kordač se svým ceremonářem Antonínem Dohalským. Po benedikci kostela a konsekraci hlavního oltáře sloužil za početné účasti duchovenstva první mši svatou, zpěvem doprovázel kladenský farní sbor pod vedením sbormistra Hoffmanna. Chrám byl tehdy zaplněn do posledního místečka.

Z dějin rozdělovské farnosti

I po dostavbě kostela náležel Rozdělov do kladenské farnosti. V roce 1931 tu byla konečně zřízena tzv. expozitura a jako „expozité“ zde působili kladenští kaplani – do roku 1941 již zmíněný P. Jaroslav Kopřiva. Jeho památku dodnes připomíná obraz Panny Marie Bolestné z roku 1937, jejž objednal k 10. výročí kostela a který namaloval v beuronském slohu řeholník benediktinského kláštera v pražských Emauzích Antonín Vrbík. Po odchodu Jaroslava Kopřivy byl ustanoven expozitou P. Rajmund Tkáč (* 1899, † 1970) a nato P. Jaroslav Tománek (* 1913, † 1994). Ten administroval Rozdělov až do roku 1948, kdy uprchl nejprve do Rakouska a později do USA. Jeho nástupcem se stal P. Lubomír Neugebauer, za něho byla v Rozdělově patrně zřízena farnost. Od 1. ledna 1952 byl zdejším administrátorem P. Ladislav Hlad (* 1908, † 1979), který byl v roce 1950 v Litoměřicích tajně vysvěcen na biskupa tamním biskupem Štěpánem Trochtou. A byl to právě Rozdělov, kde za zavřenými dveřmi a s církevním souhlasem tajného ordináře litoměřické diecéze P. Jaroslava Dostálka vysvětil biskup Hlad sedm bohoslovců na kněze. V červenci roku 1958 byl přeložen do Tachlovic, rok na to zatčen a následně odsouzen za podvracení republiky k devíti letům vězení. V roce 1958 přichází do Rozdělova P. Jan Lebeda (* 1913, † 1991), bývalý spirituál pražského semináře. Jan Lebeda byl velkým ctitelem pražského biskupa Antonína Podlahy a napsal jeho životopis Sváteční člověk. Je také autorem řady bibliofilií, které zdobí grafiky Arnošta Hrabala, Jaroslava Vodrážky a byly tištěny na ručním lisu Aloise Chvály, na Kladně vydával Lebedu Josef Cipra († 1970). V roce 1968 je jmenován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi; později patřil k blízkým spolupracovníkům Františka kardinála Tomáška a v roce 1988 byl vysvěcen na pražského pomocného biskupa. Jana Lebedu následoval v rozdělovské farnosti P. Jaroslav Baštář (* 1914, † 1994), kladenský rodák, který byl v nelehké době po roce 1948 činný v pohraničí u Tachova. V Rozdělově jej nahradil P. Bořivoj Bělík (* 1937, † 2012), kterého širší veřejnost znala i z rozhlasových přenosů bohoslužeb z rozdělovského kostela. Bořivoj Bělík se zasadil o pořízení nových zvonů. Za jeho působení byl 9. července 2000 vysvěcen na jáhna Jarmil Klanc (* 1942). V roce 1997 požehnal břevnovský arciopat Anastáz Opasek u příležitosti oslav svatovojtěšského milénia na kostele Kříž svatého Benedikta. V roce 2005 se stává farářem v Rozdělově plzeňský rodák P. Jaroslav Kučera (* 1957), okrskový vikář kladenského vikariátu, díky němuž byly opraveny varhany (2009) a dokončena obnova výmalby kostela (2017). Jako kněz zde často vypomáhá kladenský rodák a starozákonní biblista kanovník P. Josef Hřebík, Th. D. (* 1956). Z dalších osobností spojených s kostelem je třeba vzpomenout i dlouholetého sbormistra a hudebního skladatele Jána Čambála (* 1927, † 2010) – zakladatele chrámového sboru Schola Cantorum Sanctae Caeciliae. Od 1. ledna 2009 byly k rozdělovské farnosti přičleněny farnosti Libušín, Dřetovice a Buštěhrad, tamní chrámy jsou od tohoto data kostely filiálními. (Vladimír Přibyl)

Více v publikaci Kostel sv. Václava v Kladně – Rozdělově (1927–2017)

 

Benediktinský kříž na rozdělovském kostele

Aktualizováno Čtvrtek, 17 Červen 2010 10:38 Napsal uživatel Administrator Středa, 03 Únor 2010 06:39

Kříž svatého otce Benedikta byl umístěn na průčelí rozdělovského kostela v roce svatovojtěšského milénia (1997), neboť Rozdělov je spjat s břevnovskými benediktiny. Kostel byl postaven na benediktinských pozemcích i lesy okolo jim patřily, donedávna jsme tam nacházeli benediktinské hraniční mezníky. V jistém smyslu je kříž sv. Benedikta řádovým odznakem benediktinů, neboť obsahuje světcovo zažehnávání (řec. apotropaion = zažehnávání, odvrácení, odmítnutí). Motiv tohoto kříže se stal tradičním symbolem benediktinských klášterů a jejich kostelů – Břevnov, Broumov, Police nad Metují, Kladno na střeše kaple sv. Floriána, Rajhrad atd.

 

Číst dále: Benediktinský kříž na rozdělovském kostele